Filozofie 18. a 19. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
OSVÍCENSTVÍ
-
myšlenkové hnutí, navazující na renesanci, odehrálo se mezi revolučním (Průmyslová rev-> Velká fr. rev.) zastává rovnost, volnost, bratrství
-
vzniká v Anglii, Francii a Nizozemí
-
název metafora = rozum přinese světlo do temnot nevědomosti ve středověku
-
znaky: důvěra v lidský rozum a schopnosti, proticírkevní zaměření, snaží se shrnout dosavadní lidské jednání, přemýšlení o přirozeném stavu člověka a o vzniku státu
Britská empiristická filozofie
John LOCKE
-
anglický, empirický filosof
-
zabýval se smyslovým poznáním
-
“nic nebylo v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech
-
lidský rozum je tabulka rasa
-
současně představitelem sensualismu, sensus = (smysl, vjem) gnozeologický směr patřící k empirismu, základem lidského poznání je smyslová zkušenost, lidský rozum smyslové vjemy pouze skládá a kombinuje -> vytváří ideje:
-
primární ideje - objektivní vlastnosti těles (tvar, váha,...)
-
sekundární ideje - ideje komplexní, složené, vlastnosti těles, které každý člověk bere subjektivně (chuť, barva, krása)
-
vyjádřil se také k teorii společenské smlouvy - státu (T. Hobbes), podle Locka platily základní nepsané zákony a pravidla, která lidé dodržovali (zbytek stejně jako Tommy Hobbes)
George BERKELEY
-
irský filozof a teolog
-
svoji teorii poznání se snaží bojovat proti ateismu, chce ho zničit
-
polemizoval s Lockem i Descartem: “být, znamená být vnímán”
David HUME
-
Přiklání se k Berkeleymu, souhlasí s jeho kritikou rozdělení zkušeností na primární a sekundární
-
neúspěch v právech = začal pracovat jako knihovník v Nymburku- všechno zlé pro něco dobré, měl přístup k materiálům, k historickým dokumentům
-
Dílo: Dějiny Anglie
-
navazuje na Berkeleyho- zajímá ho, jakým způsobem člověk poznává
-
Humovo poznání:
-
základem je lidská zkušenost
-
uznává Matematiku - ta zkoumá naše ideje
-
nevěrohodné jsou vědy, které přináší výklad všech skutečností = jsou nepřesné (Metafyzika)
-
Hume popírá KAUZALITU
-
otázku víry nelze vyložit empiricky, ani nijak jinak, tak se tím nezabýval
Francouzské osvícenství
-
nejkritičtější vůči církvi, vzniká zde filozofické hnutí: encyklopedisté - shrnutí veškerého dosavadního poznání do jednoho slovníku
-
C. L. Montesquieu, J. J. Rousseau, Denis Diderot d’Alembert, Voltaire (F. M. Arouet)
-
všichni tito fr. osvícenci ostře kritizovali cirkevni dogmata, vyznalvali deismus
-
deismus = náboženství vysvětluje jenom racionálními důvody, odmítá nadpřirozené pravdy, bůh existuje a stvořil svět, už ho ale dále neřídí (svět řídí člověk)
-
teismus = filozofický postoj všech náboženství, bůh stvořil svět a řídí ho
-
panteismus = bůh je totožný se světem (Spinoza)
-
ateismus = popření a zpochybňování existence boží
Charles Louis MONTESQUIEU