4. Jedinec a jeho sociální interakce

Sociální interakce a jednání

• Jakákoliv forma setkání mezi dvěma i více jedinci, kteří na sebe nějak reagují

• Rozlišujeme interakci

  • Formální – např. setkání s lékařem

  • Neformální – vztah s rodinou

• Formy interakce

  • Tváří v tvář

  • Zprostředkovaná

Sociální jednání a motivy

• Smysluplná činnost – člověk reaguje na jiné lidi a předvídá reakce

• Motivem sociálního jednání je zvažování vlastního užitku

  • Altruismus – jednání, které je prospěšné pro ostatní a nám nic nepřináší

  • Solidarita – důležitá pro přežití společnosti

    • Všichni dohromady tvoříme celek – vzájemná podpora, pomoc

  • Spolupráce – kooperace

    • Efektivnější, než kdybychom se snažili dosáhnout cíle sami

  • Iracionální – bezmyšlenkovitě – bez uvažování

    • Habituální jednání – děláme něco automatiky, protože se to stalo rutinou

    • Afektivní – motivem jsou silné emoce

  • Racionální

Sociální percepce a chyby v ní

• Proces vnímání člověka člověkem – jak si jedinec vytváří dojmy o druhých a jak rozumí jejich emocím a chování

• Lišíme

  • Subjektivní – individuálně odlišné

  • Výběrové – nevědomé, vybíráme si ty informace o druhém, které nám přijdou atraktivní

• První dojem – stává se klíčové

• Chyby

  • Škatulkování – např. intelektuál, podvodník apod

  • Percepční filtry – aktuální stav našich smyslů

  • Halo efekt – celkový dojem z druhého postavíme na jinak nepodstatném, avšak výrazném znaku

  • Efekt primarity – výrazný vliv na finální dojem mají informace zcela ze začátku setkání (např. pokud někdo tiše pozdraví při vstupu do místnosti, můžeme mylně usoudit, že se jedná o plachého člověka

  • Projekce – přirovnáváme druhé k sobě samým

  • Očekávání – které od setkání s ostatními máme

  • Chyby v mírnosti a přísnosti – jinak hodnotíme osoby, ke kterým máme kladný vztah a osoby, ke kterým už máme výhrady

• Vlivy

  • Stereotyp – zobecněný a zjednodušený způsob vnímání jiných, daný kulturou, ve které žijeme

  • Předsudky – negativní, zjednodušující postoj k určité skupině lidí, daný výchovou a kulturou

Sociální instituce a kontrola

• Ustálený způsob jednání sloužící k uspokojení našich potřeb

• Instituce definují, jaké jednání je správné a jaké ne

• Např. rodina, škola, ekonomické instituce,…

• Funkce

  • Latentní – skrytá, nezamýšlené důsledky

  • Manifestní – zjevní, odpovídá původnímu záměru

Př. Automobilová doprava – její zjevnou funkcí je rychlá doprava osob, ale její latentní funkcí je zároveň znečišťování ovzduší

Sociální kontrola

• Prostředky a mechanismy, jimiž jsou lidé vedeni k chování, které je žádoucí a prospěšné

• Normy stanovující, co je dobré a co ne

• Rozlišujeme

  • Vnitřní – zvnitřníme si normu společnosti a řídíme se jí, i když nás k tomu nikdo nenutí (tzv. nás k tomu nutí svědomí) – např. pravidla stolování, to že se nekrade

  • Vnější – slouží k udržení chování lidí v udržitelných mezích