16. Právo soukromé. Vlastnictví a právo
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
16. Právo soukromé. Vlastnictví a právo.
NOZ
Vlastnictví a právo
Závazkové právo
Občanské soudní řízení
Orgány právní ochrany
Soukromé právo
Soubor právních předpisů, na jejichž základě právnické a fyzické osoby upravují své soukromé záležitosti, přičemž jejich postavení je rovnocenné
Subjektem jsou PO i FO, jsou si rovny
Občanské
Rodinné
Pracovní
Obchodní
Dispozitivní normy – nemusíme vždy přesně jednat podle zákona (např. ve smlouvách si můžeme nastavit vlastní pravidla a podmínky smlouvy..)
NOZ
Nejrozsáhlejší pramen soukromého práva, dále pak Ústava, zejména Listina základních práv a svobod
Platný od 23.3.2012
Účinný od 1.1.2014
Obsahuje
Obecná část
Rodinné právo
Absolutní majetková práva
Věcná práva
Dědické právo
Relativní majetková práva
Závěrečná ustanovení
Obecná část
FO – fyzická osoba
Způsobilost mít práva a povinnosti
Vzniká narozením a zaniká smrtí
Určitá práva má i nenarozené dítě – dědictví
Tak stejně i zemřelá – ochrana dobrého jména, autorská práva
Svéprávnost
Způsobilost k právním úkonům (uzavírat smlouvy)
Člověk se stává svéprávným
Zletilostí
Uzavřením manželství se svolením soudu od 16 let
Rozhodnutím soudu se souhlasem zákon. zástupce
Může být i omezena soudem – např. duševní porucha
PO – právnická osoba
Organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost
Musí být zapsána ve veřejném rejstříku
Vzniká zápisem a zaniká smazáním
Absolutní majetková práva
Věci
Movité – přemístitelné
Nemovité – nehybné
Spojené se zemí – dům, pozemek
Spotřebitelské – použitelné pouze jednou
Opotřebitelné – lze používat opakovaně
Časem se opotřebují
Zastupitelné (hromadné) – lze použít jen ve velkém množství
Např. mouka
Nezastupitelné (individuální) – lze použít samostatně
Např. stroje, tužka
Dělitelné – lze rozdělit aniž by ztratily svou hodnotu
Nedělitelné
Způsob nabytí vlastnictví
Vlastnictví – smím ji držet, nakládat s ní podle vlastní vůle, užívat jí a požívat její plody
Vlastník – ten, kdo má k věci vlastnické právo
Vyvlastnění – stát může vlastnictví odebrat ve veřejném zájmu
Držba – faktické držení věci
Oprávněná – půjčené auto, neoprávněná – krádež
Vydržení – nabytí vlastnického práva
Spoluvlastnictví – vlastnictví více osob
Podílové – vyjadřuje ideální podíl, jakým se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech
Bezpodílové – každý ze spoluvlastníků může nakládat s celou věcí stejně
Dědické právo
Soubor právních norem upravující přechod práv a povinností ze zemřelé osoby na její právní zástupce
Zemřelou osobu označujeme jako zůstavitele
Jeho majetek – pozůstalost
Přechod práv a povinností pro případ smrti – závět
Závět – vlastnoručně napsaná, podepsaná + dva svědci