VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE

• Základní přístupy ke studiu vývojové psychologie

• Periodizace vývoje člověka

• Přilnutí – attachment

• Kognitivní, emoční a sociální vývoj

• Učení a hra

• Jazyk a řeč

• Základní přístupy ke studiu vývojové psychologie

• Vývoj = souhrn změn určitého systému v čase

• Ontogeneze = vývoj člověka od narození až do smrti

• Stagnace = vývoj nepostupuje

• Regrese = návrat na již dříve překonanou úroveň NAPŘ.: typicky se děje při 2. dítěti v rodině, kdy první potomek regreduje na úroveň prvního a mladšího a opustí dosavadní návyky, aby získal pozornost a přízeň atd.

• Rozvoj, progres= pozitivní vývojové změny

Co přináší vývojové změny

• Fyziologický růst

• Zrání

• Učení

• Stárnutí a involuce

• Situační vlivy

• Konstituce

Mechanismy, ktere vysvětluji vyvojove změny:

1) Krize - Přináší přislib změny, neni chápána negativně - výzva, zdroj růstu, proměna dalšího vývoje, změna životnich událostí,přizpůsobení se člověka někomu novému, vývojový potencial

4 faze: dezintegrace, integrace, maladaptivni reakce, adaptace

Typy: situačni, přechodove, vnitřni osobni …

2) Resilience - Mechanismus pomahajici nám pochopit jak změnu v životě zpracováváme a zhodnocujeme

ZRÁNÍ VS. UČENÍ - Piaget VS Vygotskij

• J. PIAGET – Genetická epistemologie

  • Tvrdil, že vývoj kognice je nějakým způsobem daný

  • Původ v genetice a jasně daných zákonitostech vývoje

  • Inteligence se mění v čase v důsledku biologického zrání dítěte a adaptace na prostředí

  • Vývoj předchází učení

  • Dítě pracuje jako vědec, experimentuje, používá metodu pokus omyl a tak poznává fyzikální a sociální svět, je aktivní účastník při vývoji, není pasivní subjekt biologického, či sociokulturnío prostředí

  • Vývoj jako pohyb „zvnitřku ven“ – vše, co se dítěti děje vychází z toho individua – dítěte a postupně se vyplavuje na povrch

  • Vývoj jako nahrazování způsobů myšlení jinými – vytváří se nové způsoby myšlení, které nahrazují původní

• L. S.VYGOTSKIJ – Sociokulturní teorie

  • Počátek vývoje v kultuře ne v jedinci

  • Kulturně-instrumentální povaha vyšších psychických funkcí – vyvíjí se díky nějakému druhému zkušenějšímu – druhý nám ukazuje, jak s těmi funkcemi zacházet – proto počátek v kultuře

  • Učení táhne vývoj – učení může vývoj táhnout v tzv. zóně nejbližšího vývoje (oproti Piagetovi, který tvrdí, že vývoj předchází učení)

  • Vývoj psychických funkcí „zvnějšku dovnitř“ – mají svůj původ vně – v té kultuře – na interpersonální rovině – postupně se dostává do té intrapersonální roviny – dovnitř

  • Vývoj od nižších psychických funkcí k vyšším „transformace“ – staré psy funkce tvoří základ pro ty nové (nejsou jen nahrazeny)

  • Vygotský VS Piaget SHRNUTÍ

    • prvotní příčina vývoje

    • vývoj předchází učení vs. Učení táhne vývoj

    • pohyb zvnějšku dovnitř a zevnitř ven (především v tématu řeči)