PSYCHOLOGIE CELOŽIVOTNÍHO VÝVOJE

PSYCHOLOGIE CELOŽIVOTNÍHO VÝVOJE

• Vztah učení a vývoje

• Konceptualizme jednotlivých životních období

• Kognitivní, emoční a sociální vývoj

• Dětství, adolescence, dospělost a stáří

• Konceptualizme jednotlivých životních období

TEORIE UČENÍ J. PIAGETA

-popis procesu inteligence jakožto typů adaptace na prostředí

• Kognitivní vývoj probíhá tím, že člověk si vytváří schémata pomocí těchto dvou procesů:

• ASIMILACE

• začlenění nových zkušeností do již existujících schémat

• Např. - Dítě je zvyklé používat k jídlu malou lžičku, a tak k jídlu použije i lžičku větší nebo předmět který mu ji připomíná

-Maminka dítěte je těhotná, ví že se narodí sestřička, a tak všechny ostatní ženy s nadváhou mají také v břiše miminko

-Každý muž, kterého vidí je pro něj táta

• AKOMODACE

  • nové zkušenosti mění stávající schémata nebo vytvářejí zcela nové – např. když dítě zjistí, že delfín není ryba, ale savec – musí pochopit rozdíl

  • Pomocí těchto dvou procesů si dítě vytváří nová schémata

  • Ekvilibrium – dost naakomodovaných schémat, na to abychom mohli používat jen asimilaci

  • Vývoj = nahrazování starých schémat novými (na rozdíl od Vygotského)

  • Např. - Dítě zjistilo, že některá jídla se jí lépe vidličkou, a tak ji začne vyžadovat

-Po vysvětlení maminky už ví, že ne v každém větším bříšku musí být miminko

-Dítě se již naučilo že táta je jenom jeden, ostatní muži jsou jen páni

Periodizace kognitivního vývoje

• popisuje, jak probíhá ten kognitivní vývoj od samého počátku – narození až do dospělosti

• Tato stádia reprezentují kvalitativně velmi odlišné formy myšlení, objevují se ve shodném sledu u všech dětí, děti se mohou lišit v rychlosti, s jakou jednotlivá stádia prochází

Senzomotorické stádium – cca do 2 let

• dítě sleduje ty hračky a motorikou s tím něco dělá – proto senzomotorické období

• Od nahodilé motorické aktivity k chování s cílem

• Od plného soustředění na vlastní tělo a činnost k chápání sebe jako objektu mezi objekty

• Vrcholem stádia je stálost objektu a počátek chápání symbolů

• Stadium nahodilého motorického experimentování -> postupně se přetavuje v záměrné chování, schopnost uvažovat nad cíli

• Např. chci dudlík – co pro to musím udělat? Je na stole, musím se pro něj natáhnout

  • Stálost objektu

• Kolem 8. měsíce

• Objekty existují i v případě, kdy je dítě nevidí

• Např. dítě hledá dudlík -> když mu ho schováme pod deku, dítě bez stálosti objektu ho přestane hledat X dítě se stálostí objektů ví, že je stále pod dekou

  • Substádia:

• Období reflexů – do 1 měsíce

• Období prvních zvyků a primárních kruhových reakcí – 1.-4. měsíc – dítě si vytváří první schémata, už má nějaké vědomé chování – např. když dítě náhodně bouchne – udělá to zvuk – líbí se mu to – začne do toho bouchat záměrně

• Sekundární kruhové reakce (4.-8. měsíc) – nastává zlom, kdy dítě začne chápat stálost objektu – když mu zakryjeme hračku – hledá jí – začne si uvědomovat, že ty předměty existují, i když je nevidí

• Koordinace sekundárních kruhových reakcí (8.-12. měsíc) – chápe, že si může pomoct nějakým prostředkem k tomu, co chce udělat – nedosáhne na hračku – může do ní bouchnout plyšákem – typické také, že dítě hodně sleduje reakce okolí

• Terciální kruhové reakce (12.-18. měsíc) – dítě už s předměty experimentuje – zkoumá vlastnosti, funkce a reakce druhé osoby – vymýšlení nových kombinací, jak si pomoct – jak získat určitou věc

• Zvnitřnění schémat (18.-24. měsíc) – počátek chápání symbolů (mentální obrazy skutečnosti) – že něco, může zastupovat něco jiného – chápe symboliku – začíná taková ta „hra na jako“