Přilnutí-attachment

Přilnutí (attachment)

• Rozvoj emočního spojení pouta mezi pečovatelskou osobou a dítětem

• Děti přicházejí na svět vybaveny

  • preferencí pro lidský obličej / obličejové schéma

  • predispozicemi pro přednostní zpracování amodální informace

  • predispozicemi pro rychlé učení se imitaci výrazu tváře

    • Meltzoff (2009): již u dětí ve věku 12 – 21 dní

  • predispozicemi pro vývoj sdílené pozornosti a tzv. social referencing (sociální rámcování)

  • vrozeným systémem v mozku, který dítě vede k vyhledávání blízkosti pečovatele, což zvyšuje jeho šance na přežití = attachmentem

• 1. vztah s primárním pečovatelem

  • v cca 6 – 8 měsících začne dítě vykazovat preferenci pro své/ho primární/ho pečovatele, chce být stále s ním (nimi), je rozrušené, když opustí místnost = separační úzkost (separation anxiety)

  • chápe se jako známka silné vazby na pečovatele, jeden z projevů attachmentu

  • pozn. cca v této době se objevuje i strach z cizích lidí

  • evoluční význam – usnadňovalo přežití mladého jedince

  • první empirické doklady

    • Harry Harlow (1905 – 1981) při pokusech s makaky rhesus

• John Bowlby (1907 – 1990) a jeho pojetí attachmentu

-význam pro přežití zajištěním bezpečnosti díky fyzické blízkosti (pečovatel jako „bezpečný přístav“ /secure base/ z něhož lze provádět explorace okolí a kam se lze vracet pro útěchu)

-vrozený biologický program (terminologii převzal z teorie řídících systémů), který velí: utvoř si vazbu na jedince poskytujícího péči

• pozor: přednost emoční blízkosti, dostupnosti, vyladěnosti před mechanickým zajišťováním fyzické péče!

-formy vazebného chování dítěte*:

• pláč a úsměv (přivádějí pečovatele k dítěti a udržují jej v jeho blízkosti), následování a přidržování se (přivádějí dítě k pečovateli a udržují je v její/jeho blízkosti), sání, volání

• * jde o chování v interakci s pečovatelem, i pečovatel vykazuje různé formy chování – chování pečující a chování k péči protikladné

-první vztahy si utváříme proto, že jsme naprogramováni chovat se adaptivním způsobem zvyšujícím šanci na přežití

-vrozený máme obecný biologický program, konkrétní podobu, v níž se realizuje, určuje naše konkrétní zkušenost s naším primárním pečovatelem (attachmentovou figurou)

• Mary Ainsworth (1913 – 1999): attachmentové vzorce

-tato prvotní zkušenost = podklad pro vnitřní pracovní model attachmentu

• umožňuje anticipovat chování pečujícího, orientaci v něm – „mapa vztahu“

• ovlivňuje chování jedince v blízkých vztazích v dalším životě

• představuje-li tento model bezpečí, bude jedinec schopen zkoumat svět, separovat se

-klasifikace vazebného chování pomocí Infant Strange Situation (ISS)

• separace dítěte od matky, navíc v cizím prostředí, spouští vazebné chování (attachmentový systém)

• 3 základní attachmentové vzorce + později 4. vzorec

• největší výpovědní hodnota = reakce dítěte na návrat matky

  • jak dítě vyhledává její blízkost

  • jak snadné je utišit je

  • jak rychle je dítě schopné se vrátit k předchozí činnosti (hře)