Otázka č. 4
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Poznávací procesy, druhy poznání ( počitky, vjemy )
Čití
Každý člověk je neustále nucen orientovat se v prostředí, v němž žije, aby se mohl správně přizpůsobit. Pouze dobré poznání podmínek života a činnosti činitelů zabezpečuje efektivní jednání.
Poznání má však v životě člověka nejen uvedený existenční význam, uspokojuje také jednu ze základních vrozených lidských potřeb, a to potřebu informací, potřebu znalostí, která je pro člověka typická.
ČITÍ - je poznávací proces, při kterém získáváme základní informace o vnějším světě, ale i o stavu našeho organismu prostřednictvím analyzátorů.
Činnost analyzátorů nazýváme čitím . Tím třeba poznáme vůni a chuť jídla, barvu látky, zvuk letadla, teplotu vody, zrychlení nebo zpomalení dechu, bolest žaludku apod. Je to tedy proces, na základě kterého vznikají počitky.
POČITEK - je to výsledný efekt činnosti jednotlivého analyzátoru. Počitek  je obraz (smyslová registrace) jednotlivé vlastnosti předmětů nebo jevů, které působí na receptory člověka. Počitky představují základ smyslového poznání.
Počitek vznikne pouze tehdy, pokud má podnět určitou intenzitu, sílu - tzv. počitkový práh.
Počitkové prahy 
I přes značné rozvoje lidských smyslových orgánů výzkumy dokázaly, že nepociťujeme všechny podněty, které na nás denně působí. To jsou například různá jemná prachové zrnka na obličeji a na kůži. Nebo také v létě, když se nám náhle zvedne teplota v těle (přesáhne určitou teplotu). To znamená, že má-li vzniknout určitý počitek, musí mít podnět určitou sílu.
Nejmenší intenzita, která vyvolává počitek se nazývá dolní počitkový práh a největší intenzita podnětu se nazývá horní počitkový práh.
Podněty, které nepociťujeme, jsou podprahové podněty. Podněty vysoké intenzity, které už nezachytí náš receptor, nebo je už cítíme jako bolest, jsou nadprahové.
U počitků rozlišujeme:
smyslovou citlivost – schopnost rozlišovat a pociťovat podněty s velmi nízkým počitkovým prahem
smyslovou adaptace – přizpůsobivost na určitý podnět, např. zápach v místnosti, zvýšený hluk.
zákon kontrastu – při náhlé změně intenzity podnětu se nám zdá intenzita nového podnět větší, nebo menší než ve skutečnosti je
Podmínky efektivního čití:
Kvalita čití je závislá na:
na anatomicko-fyziologickém stavu analyzátorů - na kvalitě a funkci smyslů
intenzitě, výraznosti a době působení podnětu na analyzátor
na soustředěnosti a pozornosti vědomí, na stavu CNS
Vnímání
Vnímání  je psychický proces, kterým poznáváme to, co na naše smysly v daném okamžiku působí. Výsledkem tohoto procesu je vjem. 
VJEM je smyslová registrace předmětu nebo jevu jako celku.
Dominantní postavení při vnímání má u člověka zrakové vnímání. Vnímání nás informuje nejen o vnějším světě, ale také o stavu našeho těla.