Náročné životní situace, psychosomatická onemocnění, teorie komunikace
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
30. Náročné životní situace, psychosomatická onemocnění, teorie komunikace
NŽS = takové podmínky v životě člověka, kdy na něj kladou zvýšené nároky jak po stránce tělesné, tak i psychické
nejčastěji uváděné třídění NŽS jsou: frustrace, deprivace, stres a konflikt
Frustrace
(z lat. slova lustra = marně, zbytečně) je psychický stav vyvolaný překážkou, která stojí na cestě k cíli nebo brání (ohrožuje či oddaluje) uspokojení určité potřeby.
existují dva základní typy překážek:
vnější
- může být fyzikální (ujíždějící tramvaj, zamčené dveře od WC) nebo sociální způsobená jednáním jiných (zákazy rodičů, fronta lidí)vnitřní - představují vlastnosti osobnosti (strach, stydlivost, plachost pocity viny, výčitky svědomí, lenost)
Druhy frustrace
deprivace - představuje stav dlouhodobého nedostatku něčeho, co je nezbytné pro uspokojování základních potřeb
oddálení - znamená vynucené odložení uspokojení životně důležité potřeby
zmaření - nastává, jestliže pod vlivem velikosti překážky nebo malé síly jedince dochází k neúspěchu při úsilí o dosažení cíle
konflikt uvnitř jedince - je definován jako, střetnutí dvou nebo více protichůdných sil stojících na cestě k cíli.
Dělíme také podle stupně závažnosti frustrace:
malé - drobné, téměř každodenní: např. pocit hladu, žízně, omezování chodce na křižovatce, sexuální abstinence (někdy mohou vyústit až ve stres)
velké - významné, životní frustrace: např. neuspokojení důležitých sociálních potřeb, nepochopení, nedostatek citové odezvy, lásky, omezování svobody
existenciální - ztráta smyslu života, rezignace, pocit marnosti, zbytečnosti (poprvé popsal V. E. Frankl u vězňů v koncentračním táboře, ale tento pocit mohou mít i lidé žijící v blahobytu)
Frustrační tolerance
je stupeň odolnosti vůči frustraci tj. doba po kterou jedinec zvládá frustrační situace, neprojevuje se typické frustrační chování (nerozčiluje se, nehroutí se)
Reakce na frustraci
Jedná se o reakce, kterými obvykle člověk řeší frustrační situace - obranné frustrační mechanismy. Rozlišujeme pět základních reakcí na frustraci.
útok - osoby na překážku s cílem tuto překážku narušit, rozbít a tím dosáhnou žádaného cíle. Známá J. Dollardova teorie tvrdí, že každá agrese je vždy důsledkem frustrace.
projekce - uvědomované přenášení vlastních motivů, přání a pocitů na jiné osoby (např. přesouvání vlastní viny na druhého)
introjekce - je protikladem projekce tj. přisuzování si vlastností, které jedinci evidentně schází (chová se jako by již cíle dosáhl)
šikana - při které obvykle frustrovaný jedinec přesouvá vybití své agrese z jedné osoby (na kterou si netroufá) na jinou (tzv. obětní beránek)
egocentrismus - je krajní forma individualismu, egoismu, sobectví, kdy se jedinec maximálně snaží upoutávat pozornost pouze k vlastní osobě (část jde skrytě o potřeby zvýšit svou sebeúctu)
únik, ústup - kdy se člověk zbaví překážky, ale zároveň i cíle, je většinou hodnocen negativně jako bázlivost, nedostatek odvahy (např. zbabělý únik z místa nehody)