motivace-a-učení
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
PSYCHOLOGIE JAKO VĚDNÍ OBOR
Motivace a učení
MOTIVACE
Motivace je jakási hybná síla chování, která uvádí lidské chování a činnost do pohybu.
Souhrn motivů, které zpravidla aktivizují a organizují chování a prožívání s cílem změnit neuspokojivou situaci nebo dosáhnout něčeho pozitivního
Motivace je vnitřní psychický proces, který vychází z nějaké potřeby. Tento proces může být iniciován vnitřně, anebo z vnějšku - lidské jednání tedy ovlivňuje vnitřní pohnutka (motivy), anebo vnější pobídka (incentivy).
Motiv (pohnutka) je podnět/síla, která jedince podněcuje k fyzické i psychické aktivitě, a která se spojuje do širších komplexů.
Motiv lze jednoduše popsat jako psychologickou tendenci narovnat určitý nevyvážený stav. Tento stav může pramenit z:
-
Nedostatku - pociťujeme prázdnotu - motivací člověka je potřeba jíst, pít, nedostatečný spánek, markantně je to patrné u potřeby (nedostatku) vzduchu.
-
Přetlaku - organismus má potřebu se z něčeho vydat, něčeho se zbavit, vybít se - například ze vzteku, stresu, děti se potřebují vydovádět apod.
IMPULS (popud)
je něco, co nás vede k činnosti
a) vnitřní impuls (potřeby) – něco, co vychází z nás, nikdo nás nenutí, jsou to naše instinkty a potřeby, např. hlad, stesk
b) vnější impuls (incentivy-pobídky) – odměny a tresty, to, co na nás působí z venku, např. donucení, odměna - síla motivu ovlivňuje intenzitu a kvalitu chování (ráznost, důkladnost, vytrvalost)
DĚLENÍ MOTIVŮ
biologické motivy (primární, vrozené, sebezáchovné)
- jedná se o fyziologické potřeby (potřeba kyslíku,hlad, žízeň), patří sem ale i motivy druhově záchovné - potřeba sexu (tužby, fantazie), poskytování a přijímání rodičovské péče.
psychické motivy (sekundární, získané)
- vnitřní motivace směřující k uchování vnitřního řádu a k nastolení duševní pohody, např. potřeba sebeurčení, nalezení smyslu života, řízení se vnitřními etickými standardy, tendence vyhledávat novost a rozptýlení, dokazovat si schopnost řešit problémy, překonávat překážky, řídit svůj vlastní život
sociální (kulturní) motivy (sekundární, získané)
regulují mezilidské vztahy i jejich prožívání, např. potřeba dosažení úspěšného výkonu, potřeba vyhnout se neúspěchu (ale i vyhnout se úspěchu), potřeba afiliace (sdružování se), potřeba intimity (sdílení niterních pocitů), potřeba moci (tu studoval rakouský lékař a psycholog Alfred Adler)
KONFLIKT MEZI MOTIVY =mezi motivy běžně nastávají konflikty (konflikt dvou pozitivních motivů – chci se věnovat 2 věcem, ale čas mám jen na 1), ty se mohou odehrávat na vědomé či nevědomé úrovni
POTŘEBY (AKTIVAČNĚ-MOTIVAČNÍ ČINITELÉ)
potřeby – při stavu nedostatku musí být uspokojeny, S. Freud tvrdil, že existuje nejvyšší potřeba = libido (pocit libosti), ke které vše směřuje