Komunikace, druhy a význam komunikace, vedení a druhy rozhovoru
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
M.O. 24 Komunikace, druhy a význam komunikace, vedení a druhy
rozhovoru
- Komunikace znamená v širším smyslu sdílení, v užším smyslu jde o výměnu informací (nebo-li
předávání zprávy).
- Objektivní či subjektivní faktory, které znesnadňují nebo znemožňují optimální výměnu informací v
komunikaci, se označují jako komunikační bariéry.
- Komunikace mezi lidmi je součástí jejich INTERAKCE = nebo-li vzájemného působení.
- To co sdělujeme je komunike, komunikační kanál -> od místa zdroje (nositele informace) k přijímateli
informace.
- Aby se komunikace mohla uskutečnit, musí být obě komunikující strany schopny informaci vnímat,
zhodnotit, a uchovat nebo předat.
- Komunikaci dělíme na verbální a non-verbální (neverbální):
●
VERBÁLNÍ
○
Při verbální komunikaci se používá verbálních prostředků -> mluvené či psané slovo.
Verbální komunikace zahrnuje předpoklady (motivace proč to říkám) a výsledky
(jakou dostanu reakci). Přičemž skutečný výsledek může být odlišný od
očekávaného.
○
Paralingvistika (tón hlasu) - když jsme rozčílení zvyšujeme hlas, atd.
○
DIALOG -> rozhovor mezi 2 lidmi, informaci si předávají navzájem.
○
MONOLOG -> rozhovor vede 1 člověk, informace sděluje hlavně on.
●
NON-VERBÁLNÍ
○
Mezi neverbální komunikaci řadíme především: oční kontakt, mimiku (oči, ústa a
tvář), kinetiku (pohyb celého těla), haptiku (dotyky, objetí), proxemiku (vzdálenost od
druhých), gestikulace.
○
Díky neverbálnímu projevu mnohem snadněji než slovy vyjádříme své emoce,
povzbuzení, sounáležitost s druhými a porozumění stavu a situaci nemocného.
○
O vztahu dvou lidí mnoho prozradí vzdálenost, kterou při rozhovoru zaujmou.
Rozlišujeme 3 sféry;