Jazyk-a-řeč

Jazyk a řeč

• řeč má organizační pravidla – fonetiku a fonologii, morfologii, syntax, lexikologii, sémantiku a pragmatiku

Fonematicko-fonologická rovina řeči

• rozvíjí se od prenatálního období (plod a novorozenec rozlišují některé hlásky a jejich shluky-dítě reaguje na povídky, které mu matka četla v době těhotenství)

• fonetika i fonologie zkoumají zvukovou stránku jazyka

• fonologie (fonémika) je nauka o fonémech, hláskách, které určují význam slov

• fonetika je věda o tvorbě hlásek ve zvukovém ústrojí jejich šíření a vnímání

• základ jazyka tvoří fonémy, v psané formě je nazýváme grafémy např. vír-výr, kosa-koza, sýr-výr

Předřečová produkce

• novorozenci reagují na rozdíl mezi mužským a ženským hlasem, zaznamenají rozdíl mezi rodným a cizím jazykem

• mezi 2 a 4 měsícem – spontánní vokalizace- broukání, jemné zvuky připomínající samohlásky „aaa, eee, iii“

• mezi 4 a 6 měsícem začíná přidávat souhlásky objevují se první slabiky „ba, da, ma“

• v 6 měsících-instinktivní žvatlání-opakuje vlastní repertoár a duplikuje slabiky

Vývoj prozódie

• prozódie v lingvistice popisuje zvukové vlastnosti jazyka např. přízvuk, tón, intonace, frázování a rytmus

• umožňuje člověku vyjadřovat jeho záměr, postoje a emoce

• vyvíjí se od raného věku

• kojenci komunikují pomocí křiku

-v prvních týdnech je křik krátký a jednotvárný

-po 6. týdnu dostává křik emoční zabarvení, křikem vyjadřuje negativní pocity

-mezi 2. a 3. měsícem začíná vydávat vrnění a zvuky vyjadřovat pozitivní pocity, radostně výská, vydává klokotavé a bublavé zvuky

• rozlišujeme 3 typy dětského pláče

-základní křik – nejčastěji vyvolán hladem

-vzteklý křik – hlasitější a přerušovanější

-bolestivý křik – ostrý křik bez lkání, s periodami zadržovaného dechu v

• mezi 1 a 2 rokem si dítě různou intonaci procvičuje v rámci napodobivého žvatlání

• mezi 2 a 5 rokem imituje intonaci po rodičích, zkouší různé intonace při napodobovací hrách

• ve 2 letech mají správný rytmus řeči a využívají elementární prozodické prvky

• ve 3 letech používají správnou intonaci na konci vět

• mezi 5. a 7. rokem dochází k výrazné diskrepanci mezi schopností užívat prozódii a rozumět jí

• Ani v 10 letech nedokážou děti někdy podle intonace pochopit sdělovanou informaci

Vývoj mateřského jazyka

• zárodky exprese mateřského jazyka se začínají pomalu objevovat po 8. měsíci, kdy se z instinktivního žvatlání stává napodobivé žvatlání

• V 9 až 10 měsících dítě řetězí a kombinuje slabiky z hlásek mateřského jazyka „bababa, badalo“

• Žargon – dítě napodobivým žvatláním objevuje složitější kombinace hlásek, dělá mezi nimi pauzy, napodobuje intonaci řeči, žvatlání připomíná cizí řeč

Fonematický sluch

• schopnost rozlišovat sluchem hlásky mateřského jazyka (fonémy)

• hlásky tvoří význam slov, někdy pouhá délka hlásky (kůl-kul) nebo její změkčení (pel-pěl) změní význam výrazu

• schopnost fonematické diferenciace je základním předpokladem správného řečového vývoje

• kojenec je schopen diferencovat samohlásky mateřského jazyka v 6 měsících a souhlásky mezi 9 a 12 měsíci

• před 4. rokem se cvičí básničkami, říkadly

• fonematické sluchové vnímání dozrává mezi 5. a 7. rokem a je předpokladem pro učení se školním dovednostem jako je čtení a psaní