Atribuce

Atribuce (přisuzování) a sociální poznávání (kognice)

ÚVOD

Na stanici metra ve Washingtonu DC se postavil muž a začal hrát na housle. Hrál asi 45 minut Bachovy skladby. Během té doby prošlo stanicí odhadem tisíce lidí. Po třech minutách prošel kolem muž středního věku a všiml si hrajícího muzikanta. Zpomalil krok a na pár minut se zastavil. O minutu později dostal houslista svůj první dolar: nějaká žena mu hodila peníze do krabice a bez zastavení pokračovala v chůzi. Po několika minutách se někdo opřel o zeď a poslouchal, pak se podíval na hodinky a odkráčel. Za celých 45 minut hry se na chvilku zastavilo pouze 6 lidí. Asi 20 mu dalo peníze, aniž by zpomalilo svůj krok. Vybral 32 dolarů. Když skončil a nastalo ticho, nikdo si toho nevšiml. Nikdo nevěděl, že tím houslistou je Joshua Bell, jeden z nejlepších hudebníků na světě. Hrál jedny z nejtěžších skladeb, které byly kdy na houslích za 3,5 milionů dolarů zahrány. Dva dny před tím, než hrál v metru, vyprodal Joshua Bell divadlo v Bostonu, za průměrnou cenu 100 dolarů za sedadlo.

SOCIÁLNÍ POZNÁVÁNÍ

• Sociální poznávání – je jiné než poznávání neživých objektů (vliv interakce, vzájemnosti poznávání, lidé se mění v čase, přesnost poznávání nelze objektivizovat, s.p. je spojeno s emocemi, motivací – bez emocí se ani nerozhodneme, další kritiérium bývá účel, úloha, respektive jeho funkce v soc světe) aka se liší se hlavně tím, že

I.lidé záměrně ovlivňují svoje prostředí, usilují o kontrolu za účelem dosažení svých cílů

II.sociální poznávání má vzájemný charakter

III. lidé se hodně mění v čase a v závislosti na okolnostech

IV. lidé jsou vnímáni jako kauzuální zdroje v porovnání s jinými objekty

• Stává se sociálním, když jde o poznávání sociálního objektu, tzn. Jiné osoby nebo skupiny, ale i interpersonální vztahovou situaci a jiných sociální vlivů

Otázky sociálního poznávání:

• Jaké vlastnosti vnímáme u jiných lidí?

• Co podmiňuje naše dojmy z jiné osoby?

• Nakolik je přesná naše percepce jiných lidí?

• Jaké vlastnosti jsou pro nás významné?

• Jak pracuje dále, když osobě přisoudíme nějaké rysy a vlastnosti?

DETERMINANTY POSUZOVÁNÍ OSOBY

• Schémata, intuitivní, laická, implicitní teorie osobnosti (proč co kdo dělá, jaký je) – Solomon Asch (1946)

• Typický příklad: seznamka – fotka, popis (případ Jim)

Obecně platí, že informace, kterou jsme dostali jako první, má na nás největší vliv - efekt primárnosti (aneb první dojem je nejdůležitější) – vlastnosti osobnosti zaznamenávané jako první mají větší vliv na formování dojmu než vlastnosti uváděné nebo vnímané později. První vlastnosti (informace) vytvářejí kontext, pomocí kterého interpretujeme další vlastnosti.

Solomon Asch dal dvěma skupinám k posouzení charakteristiku fiktivní osoby, ale vlastnosti uvedené v charakteristice byly v každé skupině předloženy v opačném pořadí.