OSUD ČLOVĚKA - ŠOLOCHOV
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Osud člověka
MICHAIL ŠOLOCHOV (1905 – 1984)
- ruský prozaik
- pocházel z Kružilina v Rostovské oblasti a na Donu strávil většinu života
- rodnému kraji zasaženému občanskou válkou i dalšími společenskými proměnami věnoval Šolochov vpodstatnou část tvorby
- druhé světové války se účastnil jako válečný dopisovatel deníku Pravda
- studoval na gymnáziu, kde napsal své první verše, odešel do Moskvy
- v Moskvě se stal členem skupiny literární garda
- v roce 1960 získal Leninovu cenu a roku 1965 Nobelovu cenu
- byl poslancem nejvyššího sovětu SSSR
- v dílech zobrazoval rodné kozácké prostředí
LITERÁRNĚ – HISTORICKÝ KONTEXT
světová literatura 1. poloviny 20. století v Rusku
- klíčovým tématem je 1. světová válka
- tematicky i žánrově velmi pestrá literatura
- podněty k tvorbě přinesly přírodní a společenské vědy
- do zájmu spisovatelů e dostala existenciální literatura
- zmizela tabu a tradiční typ vyprávění (chybí vševědoucí vypravěč)
- experimentuje se s jazykem i s formou (prolínání významových rovin, subjektivní vnímání času)
- uplatňoval se naturalismus, symbolismus, unaminismus (lidé, rostliny a věci mají společnou duši) a vexistencialismus
- psali v duchu realismu, prvky naturalismu
- tzv. ztracená generace – pojmenování od Gertrudy Steinové
– autoři, kteří byli poznamenáni 1. světovou válkou
– motivy zklamání skepse, rozklad hodnot lidských a společenských
- Tichý don – román
– mapuje zde život a zánik kozácké komunity na Ukrajině v letech 1912 – 1921
– velmi zde vystihl davovou psychologii postav
Ernest Hemingway (1899 – 1961)
- Stařec a moře – novela, za kterou obdržel Nobelovu cenu
- Zelené pahorky africké – román, kde líčí jeho výpravu do Afriky
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA
- literární žánr – novela (protiválečná)
- literární druh – epika
- literární forma – próza
- literární směr – dílo není psané v konkrétním směru
JAZYK
- spisovná čeština
- bez nářečí, vulgarismy
- občas se v díle vyskytují německá slova
- popis krajiny a válečného, zajateckého života
- v novele se nevyskytují básnické výrazy jako metafory, metonymie
KOMPOZICE
- nejprve chronologická (přijde autor a k němu Sokolov a povídají si)
- retrospektivně je rozhovor mezi autorem a Sokolovem (vzpomínky do minulosti)
- dílo není členěno do kapitol
- vypravěč v ich – formě
- rok vydání – 1957
- prostředí díla – Rusko (horní Don) po 2. světové válce v roce 1946
- tematika – vliv války na normálního člověka
- motiv – válka, smrt, trauma
- inspirace autora – 2. světová válka
- jméno díla – podle hlavní postavy, která neměla jednoduchý život
- adaptace – filmové zpracování
- věnování – Jevgenii Grigorjevně Levické, člence KSSS
MYŠLENKY DÍLA
- novela se snaží poukázat vliv války na normálního člověka
- chce ovlivnit čtenáře tak, aby si vážil rodiny, přátel a života
KRITIKA A VLIV DÍLA
- jedno z nejzávaznějších děl poválečné sovětské literatury, podává závažné svědectví o osudech lidí, ndo jejichž života zasáhla válka
HLAVNÍ POSTAVY
- Andrej Sokolov – vypravěč, muž, který vypravěčovi povídky vypráví o svém osudu, obyčejný muž, npracovitý, miluje svou ženu a děti, povoláním řidič, bojuje za vlast, ve válce se chová statečně a nvlastenecky
- Irina – manželka Andreje Sokolova, hodná, tichá, starostlivá, nikdy manželovi nevyčítala, když přišel nopilý, mlčky přijímala jeho prudší povahu
- Váňa – pěti nebo šestiletý chlapec, který ve válce přišel o oba rodiče, potřebuje cit, upnul se na nAndreje
- vojenský lékař – dobrák, pomáhá zajatým vojákům, obětavý
- poutník, posluchač – Je to sám autor, který je ale v příběhu jen proto, aby poslouchal, co mu nSokolov říká. Jinak žádnou jinou úlohu nemá. Snad jenom pozoruje krajinu a vidí, jak je na tom po nválce.