7. Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Název: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
Autor: Jaroslav Hašek
O DÍLE:
klasické dílo české literatury, vzniklo v letech 1921-1923
zobrazuje nesmyslnost a surovost války, vysmívá se jí a protestuje proti ní
POSTAVY:
Švejk - smíšený prosťáček s vychytralým šibalem; hájí své právo na život, ale zároveň je to prostomyslný dobrák a moudrý blázen; všechny, hlavně své nadřízené, dohání k zuřivosti; vždy jedná v klidu a horlivě plní všechny rozkazy
hostinský Palivec - sprosťák, za každým druhým slovem používá vulgarismů; byl zatčen za velezradu (mouchy "sraly" na obraz císaře pána)
feldkurát Katz - sluha boží, ale v boha nevěří; věčně namol; Švejk je jeho poskok, nakonec ho prohraje v kartách
nadporučík Lukáš - ze Švejka šílí; známý mnoha milostnými aférami; na Švejka je vysazený čím dál tím víc
Bretschneider - tajný policejní udavač, který dostane Švejka a Palivce do problémů
JAZYK:
dílo obsahuje hodně vulgarismů, germanismů, vojenského slangu, hovorových obratů, přímé řeči, přechodníků a archaismů
některé pasáže jsou psány s viditelnou lehkostí, až improvizací
objevuje se zde ale i propracovanost jazyka, když například paroduje výkladový styl, cituje písně, vědecké spisy apod.
LITERÁRNÍ ŽÁNR:
Satirický humoristický román, který se vysmívá válce - je jakousi humornou reakcí na válku.
Dílo je groteskou, fraškou, obsahuje karikatury.
TÉMA A HLAVNÍ MYŠLENKA:
Situace, které se naskytly při Švejkově putování.
Hlavní myšlenkou je odpor proti válce, násilí a ponižování člověka. Dílo vytvořilo nový literární typ člověka, který hájí své právo na lidskost.
LITERÁRNĚHISTORICKÝ KONTEXT:
Román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války vznikl v období po 1. světové válce jako odlehčená humorná forma reakce na válku.
KONTEXT AUTOROVY TVORBY:
Hašek nejprve začínal jako autor krátkých humoristických povídek, které seřadil do několika knižních souborů, jako např. Trampoty pana Tenkráta, Můj obchod se psy a jiné humoresky, Mírová konference a jiné humoresky.
Proslavil se odvážnou mystifikací, dílem Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona.
Pilně přispíval do řady humoristických periodik.
Obsah:
Příběh se začíná rozvíjet v momentě, kdy se Josef Švejk, obchodník se psy stižený revmatismem dozví, že byl v Sarajevu zabit arcivévoda Ferdinand. Kvůli jeho chování v hospodě, kde si nedával pozor na jazyk, začala jeho cesta po různých rakouských institucích. Byl na policii, u soudu, vyšetřován vojenskými lékaři, dostal se dokonce do blázince, kde se mu velice líbilo. Když se vrátí domů, přijde mu obsílka, že se má dostavit k odvodu. Požádá svou hospodyni, aby jej tam odvezla na vozíčku, poněvadž ho bolí kolena. U odvodu se setká s doktorem Grünsteinem, který považuje veškeré Čechy za simulanty a ulejváky z armády, které je nutno převychovat a dostat na frontu, jak jen to půjde. I Švejk si tedy užije jeho klystýrů, chininu a výplachů žaludku. Z péče tohoto pověstného doktora se Švejk dostane na garnizón. Tam se na jednom kázání setká s Otto Katzem a když se mu jako historicky první člověk rozpláče na mši, Katz si jej vybere za svého sluhu. S tímhle polním kurátem si Švejk prožije své, zvláště, když jej opilého musí transportovat domů z různých míst a podobně. Poté, co jej tenhle věčně švorcový sluha boží prohraje v kartách, setkává se Švejk s nadporučíkem Lukášem jakožto svým novým pánem. Ve službě u něj se mu podaří způsobit různé potíže, z nichž asi nejzávažnější je odcizení psa představenému svého pána, které je důvodem odvelení Lukáše do Českých Budějovic do pluku, který se má v nejbližší době přesunout na frontu. Další z příhod, které zažije náš hrdina v pražském nadporučíkově bytě je neočekávaný příjezd jeho dřívější milenky.